Leden 2015

#2 Slyšeli jste už o Wattpadu?

11. ledna 2015 v 21:18 | Jane Bee |  Čajové dýchánky

Ahoj všihni!
Dnes tu jsem s druhým čajovým dýchánkem.
Celý uplynulý týden jsem přemýšlela, jak napíšu článek na tohle téma a nemohla jsem se dočkat. Nakonec jsem se k tomu dostala až dnes.

Pro tenhle čajový dýchánek jsem zvolila jeden z mých oblíbených čajů.

Je to opět čaj od značky English Tea Shop. Tentokrát je to Sleepy Me, což je zklidňující čaj s heřmánkem a levandulí, kterou já miluju.
A doufám, že při psaní tohohle článku neusnu...

Pojďmě k dnešnímu tématu.

O wattpadu jsem se tady na blogu už zmínila.
Jedná se o sociální síť, která má přes 25 milionů uživatelů z celého světa.
Je to vlastně komunita lidí, kteří milují nejen čtení příběhů a knih, ale také psaní.
Stačí si založit účet a můžete začít. Všechno je ZDARMA. (Wattpad.com)

Já sama na wattpadu účet mám a nemůžu si to vynachválit. Tahle síť je doslova nacpaná příběhy jakýchkoliv žánrů. Sci-fi, TeenFiction, FanFiction, NonFiction, Romantika, Horor...najdete tam opravdu všechno.
A navíc si ráda sednu a sesmolím něco podle své fantazie. A ráda se o to podělím i s ostatními.
A to, co mě dokáže hodně zahřát u srdce, je přízeň lidí, které osobně neznám, ale vím, že s nimi sdílím něco, co je mi hodně blízké.
A to samé se snažím dělat i já. Ráda si totiž přečtu nejen knihy od zkušených spisovatelů ale i od úplně obyčejných lidí jako jsem já.

Několika autorům a autorkám se díky wattpadu splnil sen. Příběhy, které tam uveřejňovali byly totiž vydány jako kniha.
Mě třeba zaujal příběh mladé Anny Todd, která byla jednou z těch, komu se poštěstilo.


Původně byl její příběh (pojmenovaný After) fanfiction o členu skupiny One Direction Harrym Stylesovi a dnes je to světový bestseller, který ale bohužel zatím nevyšel v českém jazyce.


A já doufám, že začne těch šťastlivců, kterým díky Wattpadu vyjde kniha přibývat, protože by byla škoda, kdyby zůstal jejich talent neobjeveným.

A myslím, že k profesionálnímu psaní je talent a cit pro jazyk rozhodně potřeba.
Ale tohle je amatérské psaní a pokuď si někdo myslí, že tyhle věci nemá, ale baví ho to, rozhodně by neměl přestávat, protože právě o tom to je... o zdokonalování, fantazii a o pocitech.


Ps: Dejte mi vědět, co si o Wattpadu a amatérském psaní myslíte vy :)

Solitaire

2. ledna 2015 v 14:50 | Jane Bee |  Recenze

Ahoj všichni! Ještě než začnu psát recenzi, chci Vám všem popřát krásný rok 2015. Doufám, že se každý z vás dostane alespoň o trochu blíž ke svému snu.

Název:Solitaire
V originále: Solitaire
Autor: Alice Osemanová
Žánr: Světová literatura, román

Popis:
Pokud by vás to nenapadlo, tak tohle není žádná love story. Jmenuju se Tori Springová. Rádda spím a ráda bloguju. Minulý rok - před tím vším, co se stalo s Charliem a předtím, než jsem se musela vypořádat s maturitou a přihláškou na vysokou a faktem, že jednoho dne opravdu budu muset začít s lidmi mluvit - jsem měla kamarády. Všechno bylo úplně jinak řekla bych, ale teď to skončilo. Teď je tady Solitaire. A Michael Holden. Vím, o co se Solitaire pokouší a Michael Holden je mi ukradenej. Fakt jo.

Názor:
Tak jo.
Tahle kniha mě zaujala postrým obalem. Hlavně tím podnadpisem 'Tohle není žádná lovestory'.
Název je trošku záhadný a to se mi líbí. Vůbec jsem nečekala, že by to mohla být kniha tohohle typu.
Další věc, co mě na téhle knize zajímala je, že jí napsala osmnáctiletá slečna.
Nejdřív jsem myslela, že to asi nebude tak dobrý, jako když to napíše člověk, který už pár knih vydal, ale spletla jsem se. Tahle mladá spisovatelka mě nadchla. Možná práv v tom to je. V tom, že psala o lidech v jejím věku s podobnými problémy a pocity.
Kniha není složitá na čtení, právě naopak.
Zápletka se Solitairem je podle mě skvělá a na konci překvapivá.
Také Charlieho (bratr Tori) postava je dobře vymyšlená a záhadná.
Kniha mě pobavila kanadskými žertíky, které záhadná skupinka lidí - kteří si říkají Solitaire - prováděla, ale také šokovala.
Podle mě nestojí kniha ani tak na Solitairovi nebo milostném, srdce lámajícím příběhu, kterého se v knize opravdu nedočkáte. Mně přijde, že je kouzlo Solitaira v postavách.
Není pochyb, že Alice Osemanová je opravdu dobrá spisovatelka, ale přeci jen má nějaké malinké chyby.
Abych byla upřímná, trošku mě zklamalo, že jsem už na začátku druhé části knihy uhodla, kdo stojí za Solitairem.
Všem to sice dojít nemusí, ale já to prostě nějak odvodila z toho všeho.
Přes všechny věci, co jsem napsala, Solitaire opravdu není kniha pro každého. Povaha hlavní hrdinky se nemusí líbit všem.
Ale o tom to je, ne? Vždyť takové lidi potkáváme i v realitě...